Malé vyznání - velké poznání.
Byl jsem vyzván svým mladším kolegou a bývalým žákem, abych napsal pár slov, spíše vět k těmto webovým stránkám.
Popis fotografií a zážitky s nimi je spjatý přímo s mojí druhou láskou a to je bezesporu cestování a poznání našeho překrásného světa.
Popsat příhody a zážitky z těch , které jsem doposud navštívil, vzpomínky na dobré i zlé, na radost i bolest, ( např. pobyt v nemocnici v Indii – Armitsaru po kousnutí kobrou a boj o život a šťastný návrat domů do náruče rodiny jistě některé zaujme ale to ……….až jindy) na spoustu nezapomenutelných zážitků a vnitřních prožitků a uspokojení na mne vždy bude působit , jako droga.
Mnohokrát jsem přijel domů a říkal jsem si : „ už nepojedu, nestojí to za to, nohy i tělo bolí a peněženka zeje prázdnotou „.,bude lepší když vezmu knihy, zabořím se do křesla a tepla domova a cestovat a poznávat v pohodlí obýváku . Tato myšlenka však za celých čtrnáct let jaksi nenašla v mojí hlavě trvalou odezvu. Znovu a znovu studuji katalogy cestovních kanceláří s “ poznávačkami“ , porovnávám a těším se na další dobrodružství v cizích zemí s partou lidí stejně „praštěných“ , jako já. Mnoho lidí se mne ptá : „Tvoje manželka jezdí s tebou – odpovídám: ne !“ Již mnoho let jsme nebyli spolu na společné dovolené a věřte, že mnoho lidí to těžko chápe, včetně mojí vlastní matky. Já totiž toužím po něčem nevšedním, neopakovatelném a pro moji snad dobrodružnou povahu a touze po poznání obyčejných lidí, různých krajů a zvyků i za cenu odříkání - je ten nejlepší doping pro moji duši.
Mám štěstí, že mám partnerku, která mne chápe a přeje mi ty cesty do neznáma i za cenu, že se jí vrátím na invalidním vozíku , jako s Indie a nebo totálně „ oholen o vše “ z cesty po Mexiku a Guatemale a bez zavazadel při návratu z Havaje. Nemá to holka se mnou lehké , ale vydržela to se mnou již přes třicet let a za to jí patří - „díky Alenko „.
Osobně natočené a nafocené dokumenty jsou stálou a fascinující vzpomínkou na tyto chvíle strávené za hranicemi všedních dnů. Mnoho lidí , kolegů a přátel má doma moje video kazety nijak profesionálně natočených, ale o to pravdivějších a věrohodnějších, které zaznamenaly věrně moje rozpoložení, nálady, únavu a radost.
Snažil jsem se jednou spočítat , kolika lidem tyto záběry „snad“ udělaly radost a odpoutaly je od starostí „digitálně – internetového světa „ dnešní společnosti. Číslo není podstatné – podstatné pro mne bylo vnést do jejich mysli a duší něco z toho , co jsem prožil sám .Nádherné šumění moře a západ slunce na písečných plážích ostrova „Kučang – Thajsko“., velkolepé paláce Mayů v džungli Guatemaly – Tikalu., fascinující stavby starověkého Egypta.,pohnutí duše a mysli nad hrobem Ježíše Krista v Izraeli., krajkový palác v Alhambře., antické bohatství Athén, Delf, Olympie, Sparty., v sultánském Istanbulu a legendární Troje., Chattušaš, Nemrut Dagi, Efesos., zapomenuté město v poušti Petra.,po stopách křesťanství v Nazaretu a Betlemě.,v zemi milionů slonů Laosu.,v císařské Čině., v buddhistické svatyně Čiang Mai – Thajsko.,v kraji Velkých Mughalů – svatyně lásky Tádž Mahal., koupání v posvatné řece Ganze až k pramenům – Kraví Tlama.,výstupy do modra nebe v Alpách., Severní Africe, Skotsku, Islandu a Irsku., nezapomenutelné dojmy ve vesnici Masajů a velkolepost posvatné hory Kilimandžáro a majestátnost sloního samce a krále zvířat – safari Keňa., bílé čepičky ledovců a krása fjordů v Norsku.,zrající jahody a sladká vůně ostrovů Loffoty a Vesterály.,polární kruh a obydlí Santa Klause – Finsko.,Sever Evropy a Nordkapp.,město zamilovaných Benátky.,v zemi skotského hrdiny – Lví srdce.,atmosféra irských hospůdek s živou hudbou a irskými trolly.,po stopách královských měst Fás, Marrákeš, Meknes, Rabat.,ochutnávky „Portského“ – Portugalsko.,zavalené Pompeje a Capri.,město –měst Řím, Florencie .,divoká příroda Korsiky a Sardinie.,ostrovy a pláže Chorvatska., tragedie prince Dánského Hamleta a dobré pivo v parku Tivoli., oranžová barva holandských tulipánů., město nad Seinou –Paříž., zahrady a paláce „Krále Slunce – Ludvíka XIV“.,……….a takto bych mohl pokračovat ve vyjmenovávání míst, které jsem měl to štěstí a možnost navštívit a vidět. Ke každému místu mne váže vzpomínka a o každém mohu něco říci. Je to kus našeho světa, historie a bohatství , které musíme ctít a chránit – je to bohatá mozaika a pokladnice naší matky země.
Malé vyznání má být malé a stručné a proto raději přestanu ťukat písmenka do počítače, aby to nebylo otravné a dalo se to vůbec číst.
Chtěl bych však vyslovit malé přání a prosbu. Lidi zastavte se , zamyslete se,
dívejte se , poznávejte, ne jenom od klávesnic PC , mobilů a internetu.
Věřte , že poznání a zážitky na vlastní kůži Vám nikdy nikdo neukradne
a bohatství , které tímto získáte je nevyčíslitelné.
ing. Stanislav Vojtěch
